První frézky, stroje na frézování, byly zkonstruovány počátkem 18. století. Až o téměř 200 let později byly zkonstruovány stroje podobné těm dnešním. Při frézování dochází pomocí vícebřitého nástroje k odebírání třísky, tím se materiál opracovává. Tímto způsobem je možné obrábět vnější nebo vnitřní plochy rovinné nebo tvarované. Otáčivý hlavní řezný pohyb vykonává nástroj, zatímco obrobek se pohybuje posuvným pohybem přímočaře, otáčivě nebo po prostorové křivce.
Frézovací stroj se nazývá frézka, může být konzolová, rovinná nebo speciální. Speciální frézky se používají při tvorbě ozubení, drážek nebo závitů. Nástroj pro frézování, který je součástí frézky, se jmenuje fréza. Můžeme je rozdělit podle konstrukce nebo upínání, podle tvaru zubů nebo průběhu jejich ostří, podle umístění břitu. Modulové frézy umožňují například i precizní zpracování při výrobě ozubených kol.
Z důvodu zvyšování produktivity práce a posílení konkurenceschopnosti dochází i v oblasti třískového obrábění k neustálým inovacím, inovují se stroje, nástroje i řídící software. Jednou z nejvýznamnějších inovací je takzvané adaptivní obrábění, při kterém dochází k maximálnímu množství odebraného materiálu v co nejkratším čase. Současně však je dodržena bezpečnost procesu a je optimalizována drsnost opracovaného povrchu pro dokončení. Speciální výpočet zajistí maximálně možné a efektivní zatížení stroje, vyloučí však možnost jeho přetížení.
V současné době se stále častěji využívají CNC obráběcí centra, která na jedno upnutí obrobku zajistí jeho komplexní opracování. Centra jsou vybavena zásobníky nástrojů, umožňují jejich výměnu a disponují i měřícími sondami a technologickými hlavicemi. Jejich přínosem je až několikanásobné zvýšení produktivity práce tím, že se zkrátí průběžná doba a zvýší přesnost práce. Sníží se náklady na výrobu, všechny procesy je možné automatizovat.